|
Z našeho života
Moji rodičové tvrdí, že jsem si na nich bráchu vyprosila po devíti letech jedináčkovství. Asi mají pravdu, kdyby mi ho neudělali, musela bych si ho vymyslet. Ovšem takový kousek, jaký se povedl ve skutečnosti, by moje fantazie nezvládla. Všechna čest a díky Osudu.
Ačkoli mi v mládí dokonce písemně odpřísáhl, že se nikdy neožení a pokud ano, ať ho sežere ježek, slib nedodržel. Naštěstí si vybral Petru, která, ač původem Pražačka, je do nepohody a na cesty jako stvořená. Díky Osudu podruhé.
Osud mi to zkomplikoval jen tím, že žijí v San Diegu tj. Kalifornie, tj. USA, tj. Severní Amerika, tj. kurva daleko.
(Pokud toužíte po detailu, na fotky lze kliknout a zvětšit je. Na vlastní riziko.)
Když jsme byli ještě smradi
Větší smradi
Dospěláci
Větší dospěláci
Senioři
Fuňus
Mamka & Taťka mezi květy
Zlatá svatba
Náš pes Ajda - teď už v psím nebi, ale byla skvělá
Pikantnosti pro naštvání Bráchy |
Na čundru
Proč jezdím na čundr
Někdy se i umeju
Brácha & Taťka alias homeless
Petr - Petra svatební fotka z minulého století
|