U kamen

"Jéžiši, voni by tě snad spálili!!! Nojo, kluci uklízeli na půdě. Kupa starých verků nachystaná u kamen. Ale ty přece nejseš starej verk."
"Děkuju."
"To bylo mně?"
"A komu jinýmu. Po padesáti letech známosti."
"To jo. Bylo mně tenkrát sedmnáct, když jsem si na tebe usmolil z učňovskýho platu. Čtyřicet pět korun! Víš, co to pro mě bylo?"
"Vím. Však ses na mě chodil dlouho dívat."
"Já myslel víc na to, jak dostat tebe než ženský. Když jsem s tebou vyrazil poprvé na čundr, byl jsem přesvědčenej, že mně je moře po kolena."
"To nebylo moře, to byla Sázava. Nevěděla jsem tenkrát, co si myslíš, ale pádlovat si se mnou nemusel."
"Promiň. Machroval sem. S tím, co jsem zatím uměl hrát, jsem okouzlovat nemoch."
"A nemůžeš dodnes. Ty tvoje tři akordy."
"Nojo, zasloužila by sis jinýho virtuóza. Já na tebe mastil pořád tu naši Askalónu a Malajku a tak."
"Neomlouvej se. Koncerty to nebyly, ale byla sranda."
"Jenže pak začli chodit na osadu mladí. Karel dotáhl ryvolovky, Béďa hraje Wabi Daňka, teď ten blúgrás ..."
"... a já skončila na půdě."
"Co taky s tebou?"
"A co s tebou?"
"Nebuď drzá! Struny ti ztvrdly jak dráty do betónu."
"Tobě zase změknul mozek."
"Krk máš křivej."
"Se podívej na sebe, hrbíš se jak vrba u rybníka."
"Máš pravdu. Stárnu. A kluci ty starý kotlíkovky hrajou jenom kvůli mně. Dokud byl šerif, bylo to jiný. Jenže teď jsem nejstarší já. O generaci."
"Jen se polituj."
"Někdy si říkám, že tam přestanu chodit. Budou se moct svobodně bavit, svobodně opít a svobodně hrát. I ty Hop Tropáky, který já už neznám. Doba je jiná, písničky jsou jiný."
"Co kecáš! Povídalo Karlovo benžo, že musí trénovat ty vykopávky i doma. Karel ho mučí se ztichlejma, bílejma skálama a se šípem, co letí savanou."
"Fakt? Ale to on určitě jen aby mně udělal radost."
"A není to jedno? Hlavně že je umí."
"Myslíš?"
"Copak já jsem tady od myšlení. Já jsem dřevo. Jak říkáš, doba je jiná, písničky jsou jiný ... a co kamarádi?"                                                                                     F       C
"Kamarádi? Kamarádi! Tak že bych jako ... taky ... tak nějak ... pojď sem ... Jen tři kříže
    Ami
z bílýho kamení ..."
"Jéžiši, aspoň si mě nalaď!!!"

Taťkovi