JE TO ROK...

Dne 15. srpna 2009 zemřel náš skvělý kamarád
MIREK NADEMLÝNSKÝ.
Znala jsem ho posledních pár let, kdy pro mě byl vzorem ve svých cestovatelských plánech. Jejich splnění podmiňoval prodáním firmy, a to se mu konečně v lednu 2009 podařilo. V květnu 2009 koupil svůj vysněný pozemek na ostrově v Hondurasu. Nezapomenu, jak nám posílal fotky, telefonoval a nadšeně popisoval zatím ne moc obydlený ostrov s přístupem jenom od moře a hlavně: "...představ si, že se vlastně můžu potápět doma na dvorku," protože k pozemku náležel kousek pláže a Mirek byl nadšeným potápěčem. Splnění snů bylo na dosah, vlastně už na ně sahal. Ale Osud rozhodl jinak a všechno bylo pryč.
Určitě celá parta ze San Diega vzpomíná na jeho skvělé zmrzliny, dokonce měl i rumovou a tequilovou, na přísun pomerančů, stejně jako na přísun optimismu a elánu.
Chtěli bychom Vám ho připomenout básničkou a fotkama, na kterých je šťastný. Snad se teď stejně šťastně usmívá u nebeskýho ohně na Pajdu.

Marta a David, Petr, Petra a Kačenka

Ahoj Mirku

Sny jsou chleba naší duše
Ty jsi jí dával dobře jíst
a pro nás bylo nakažlivé
jak dovedl jsi plány příst.

I když Ti osud podtrh židli
a následoval krutý pád
nezůstal's ležet poražený
dokázal's znovu začínat.

Poslední podraz je tak nefér
nejde to věřit, u všech ďasů,
cítíme se tu bezprizorní
jako Tvé palmy v Hondurasu.

            P.S. Vy všichni, kdo to čtete,
            nezapomeňte na znamení:
            OŽIVTE SVÉ SNY DNESKA!
            Žádný zítřek není!!!