Tohle byl pro Davida nejadrenalínovější zážitek. Ne ta rozhledna vlevo, ale řízení stařičké Škodovky mých rodičů a to vše po druhé straně silnice, než je zvyklý a s volantem a šaltrpákou taky na druhé straně proti místním zvyklostem. Párkrát se mu málem podařilo otevřít dveře, když hledal řazení na nesprávné straně, ale zvykl si rychle. I na Škodovku. Když jsme se Škodověnkou vyjeli lesní necestou k bráchově srubu, David ji přátelsky plácal po palubní desce a česky, aby rozuměla, říkal: „Dobrá traktor Škoda.“