Sjíždění Sázavy s Boženkou. Vody bylo málo, ale srandy hodně. V celém mém již poměrně dlouhém životě to byl můj první den na vodě a tajně doufám, že i poslední. Ale Božence to neříkejte, ona kupodivu vydržela všechno moje nadávání a sakrování, skvěle mě navigovala, sjely jsme všechny jezy a ani jednou jsme se necvakly. Zato jsme si celou cestu cvakaly vaječného koňaku, což mě částečně smiřovalo s utrpením.